Jsme jedna z mnoha křesťanských církví. Mnohé máme společné
se všemi křesťany. Nejprve představíme to společné a pak některé naše důrazy.
Věříme v osobního Boha Otce i Syna i Ducha svatého. V Boha, který se dává poznat. Zjevil se izraelskému lidu a jeho prostřednictvím celému světu.
Věříme, že tento Bůh nás zve do společenství s ním. Můžeme s ním žít v osobním vztahu a tak ho poznávat.
Věříme, že jedinečným a nesrovnatelným pramenem náboženského poznání je Písmo svaté, Bible.
Věříme v Ježíše Krista jako Božího Syna, jediného prostředníka mezi Bohem a lidmi. Věříme, že jedině v něm můžeme nejlépe poznat Boha a že v něm osobně působí Bůh k záchraně člověka a světa.
Věříme, že Ježíš Kristus z lásky ke každému člověku zemřel na kříži a vstal z mrtvých. Po svém vzkříšení je stále živý a zůstává mezi těmi, kdo v něho věří.
Věříme, že jedině Ježíš dává našemu životu trvalý smysl. Věříme, že život s Ježíšem nekončí smrtí, ale spěje k věčné slavnosti.
Věříme, že Ježíš znovu přijde nastolit na tomto světě své viditelné království. Čekáme konečné a trvalé vítězství pravdy a lásky.
Věříme, že Ježíš v tomto světě ustavil společenství věřících (církev), aby až do jeho příchodu o něm svědčila a předávala jeho dobrou zprávu všem. K tomu nám dává sílu svého Ducha.
Církev československá vznikla v roce 1920 oddělením se od církve římskokatolické. Na jejím počátku stálo hnutí katolických kněží usilujících o obnovu církve. V jejich čele stál dr. Karel Farský, pozdější první patriarcha. Jejich cílem bylo přiblížit křesťanské poselství modernímu člověku.Proto Církev československá husitská uchovala některé prvky z katolictví (liturgie, svátosti). Snažila se však od počátku duchovně navazovat a rozvíjet odkaz české reformace (husitství, Jednota bratrská). Tuto návaznost později církev vyjádřila i změnou svého jména, když na sněmu v roce 1971 přijala další přívlastek husitská. Také symbol církve: kříž a kalich, odkazuje k dědictví české reformace. V současnosti je Církev československá husitská členkou Světové rady církví, Ekumenické rady církví, Konference evropských církví, Leuenbergského společenství. S římskokatolickou církví uzavřela dohodu o vzájemném uznání křtu, s církví českobratrskou evangelickou podepsala dojednání o vzájemné uznání křtu, uznání ordinované služby a o dvojím členství.Podle sčítání obyvatelstva z roku 2001 se k ní přihlásilo asi 100 000 obyvatel ČR. S tímto počtem se řadí na 3. místo.
Pro lásku Kristovu sledovat a zajímat se o svět kolem nás. Naslouchat lidem kolem nás, jejich otázkám, nadějím i problémům a dosvědčovat jim Krista.
Pokoušet se předávat poselství Ježíšovy dobré zprávy způsobem srozumitelným člověku dneška
Uchovávat a rozvíjet hodnoty české duchovní tradice (tradice cyrilometodějská, svatováclavská, zejména husitská a bratrská)
Usilovat o obnovu církve zejména zvěstováním Božího slova a slavením Ježíšovy večeře.
Připomínat, že křesťanská víra musí nést ovoce ve způsobu života.