Ú T Ě C H A  N E M O C N Ý C H


Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil –li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.   Jk 5, 14-15
 
     Tato svátost se ve vědomí mnoha lidí udržuje jako poslední pomazání, tedy svátost umírajících. Dnes se ale jedná především o vnitřní posilu nemocného, nejen umírajícího. Ke službě církve patří návštěvy nemocných, ať již v ústavních zařízeních nebo doma. Podmínkou přijetí této svátosti je víra a touha nemocného, který je pokřtěn. Nepokřtěný by měl být pokřtěn.
     Svátosti předchází duchovní péče o nemocné a osobní rozhovory s nimi. Nemocný je posilován skrze Boží slovo a modlitby Duchem svatým a utvrzován ve víře ve všemocného Boha. Samotná svátost spočívá ve čtení z Písma svatého a promluvy. Ústředním prvkem obřadu je žehnající modlitba, kterou se modlí kněz. V CČSH je praktikována forma žehnání nemocným, kdy není užíván olej. Základní liturgický úkon spočívá ve znamenání nemocného křížem. Ke svátosti je připojována zpověď a přijímání svátosti večeře Páně.
Sportovní diuretika pro odvodnění organismu